a) K otázkám seniorů
Připomeňme si hodnoty a cíle, na nichž ESU stojí. Základními pilíři hodnot jsou důstojnost člověka, solidarita, subsidiarita a společné dobro. K hlavním cílům patří jednak boj proti diskriminaci kvůli věku, jednak otevřenost společnosti pro všechny věkové kategorie. Adekvátní, spravedlivá a trvalá mezigenerační solidarita se musí projevit ve zdravotní péči, v penzijním systému i v zajištění dostupné dlouhodobé péče o částečně či plně bezmocné. Důstojnost člověka a základní lidská práva musí být dodržována i u těch nejohroženějších skupin (starší či osamělí lidé ohrožení chudobou, oběti násilí apod.).
ESU se zabývá tím, aby otázky seniorů byly vzaty v úvahu při řešení dnešních i budoucích problémů a zabudovány do rozhodovacích procesů na všech stupních. Jako konkrétní příklad uvádím iniciativu na vysoké evropské úrovni europoslance Heinze K. Beckera z Rakouska, člena prezídia ESU, který v evropském parlamentu vytvořil platformu Přátelé seniorů (Friends of seniors) z řad europoslanců.
V poselství prezidentky ESU An Hermans k Mezinárodnímu dni seniorů dne 1.10.2017 se uvádí: "V r. 1990 OSN prohlásila den 1.10. Mezinárodním dnem seniorů. Tento den má připomenout celému světu seniorskou populaci, kterou je třeba vzít na vědomí - jejich kapacitu, potenciál, respekt pro jejich lidská práva, potřeby a očekávání. Stárnout by měli v důstojnosti a bez diskriminace."
V dnešní době Evropa stárne, starších občanů přibývá a je třeba řešit jejich materiální i nemateriální potřeby.
České seniorské organizace - zvláště křesťanské - zdůrazňují, že materiální zabezpečení seniorů je sice důležité, ale nezbavuje nás povinnosti zdůrazňovat spirituální stránku života, respektování důstojnosti seniorů a jejich postavení ve společnosti bez jakékoli diskriminace.
V České republice je diskriminace podle věku velmi viditelná, řadíme se na prvá místa v Evropě - týká se bohužel i občanů před-seniorského věku, zvláště žen. Tato skupina má v celkovém počtu nezaměstnaných velmi výrazné zastoupení.
 
b) Sociální a etické otázky digitální éry
Vstoupili jsme do digitální éry, která se vyznačuje aplikací digitální techniky, technologií, robotizace, nanotechnologií atd. do života společnosti. Hovoříme o ní v rámci nazývaném Průmysl 4.0. Měli bychom jej spíše nazývat Společnost 4.0, protože ovlivňuje a výrazně bude měnit dosavadní způsob života (zaměstnanost, způsob práce, vzdělávání, spotřebu, rozdělování bohatství ve společnosti aj.) a zasáhne všechny oblasti každodenního života. Připomínám v této souvislosti technické aplikace od chytrých (smart) měst (smart cities), budov, domácností, kanceláří, závodů, až po nemocnice aj., zasahuje umění, vzdělávání... Technika proniká do našeho života a myšlení, ať si to přejeme či nikoliv.
Problémem dnešní doby není technická stránka uvedených procesů, ale především jejich stránka sociální a etická.
Podnikatelé se zabývají konkurenceschopností, zvyšováním produktivity práce, chtějí obstát na evropském či globálním trhu. Výzkumné ústavy měří připravenost evropských zemí v oblasti digitálních technologií, studie předvídají, jak by se měl uplatnit útlum či zánik některých zaměstnání a vznik zcela nových profesí. Digitalizace přinese i změnu struktury na pracovních trzích, dojde k propouštění zaměstnanců v určitých odvětvích, k nutnosti rekvalifikací a ke vzniku nových pracovních míst. Některé obory by měly zaniknout, jiné současně vzniknou.  Zcela logicky je třeba, abychom byli na tyto procesy připraveni a hledali nové netradiční cesty pro řešení sociálních otázek v budoucnosti.
Evropa si musí i v dnešní době a v budoucnosti zachovat svůj sociální rozměr, podporovat solidaritu. Nesmí dopustit, aby došlo k nerovnoměrnému vývoji jak evropské, tak i světové společnosti s pohledu bohatství, které by se mohlo koncentrovat do rukou malé skupiny.
Důležitou oblastí, o které se málo hovoří, je etika. Mám pocit, že etický rozměr se dnes dostává do pozadí ve srovnání se zájmy ekonomickými a technickými. Jsem přesvědčena, že je nutné vyžadovat, aby se do praxe aplikovaly skutečné etické hodnoty a etické přístupy. Etické myšlení a řešení etických dilemat se stane nejenom nezbytnou součástí profesionality, ale i občanského soužití.
Každý člen občanské společnosti by si měl položit otázku: Jakou budoucí společnost chceme? Podle mého názoru si všichni přítomní přejeme takovou společnost, kde každý člověk bude mít možnost žít v plné lidské důstojnosti, bude znát nejen svá práva, ale i své povinnosti.
Dnešní seminář se bude právě některými sociální aspekty zabývat a přispěje tak do mozaiky dnešního hledání cest do budoucnosti na základě dialogu a konsenzu.
Mějme na paměti, že svět bude jiný. Záleží pouze na nás, zda bude také lepší.
 
Lidmila Němcová, místopředsedkyně ESU, předsedkyně SKS