8. 11. / Sjezdu EPP v Helsinkách se zúčastnilo 758 zástupců bezmála 50 členských stran ze 27 zemí (za KDU-ČSL 10 delegátů). Hlavním cílem kongresu byla volba vedoucího kandidáta: politika, kterého EPP navrhne za předsedu Evropské komise, pokud v evropských volbách obhájí pozici nejsilnější strany. I když hlavní slovo v EU mají členské země, jejichž prezidenti či premiéři zasedají v Evropské radě, je šéf Evropské komise silná politická figura. Tím spíše je důležité, aby byl lidovecký kandidát zvolen demokraticky.
 

Za silnějšího kandidáta byl považován Manfred Weber z bavorské CSU, který vede poslance EPP v Evropském parlamentu a má pověst zdatného vyjednavače, který umí hledat kompromis. V projevu zdůrazňoval křesťanské hodnoty, od kterých se Evropa až příliš odvrátila. Jeho hlavním tématem bylo zastavení nekontrolované migrace a posílení ochrany hranic. Weberovým vyzyvatelem byl Alexander Stubb, charismatický bývalý finský premiér, dnes viceprezident Evropské investiční banky. Stubb se do souboje zapojil později, ovládl sociální sítě a svým energickým vystupováním oslovil mnohé i v Helsinkách. Mluvil o výzvách tzv. robotizace a o tom, že Evropa musí investovat do vědy a vzdělání. V rámci EPP patří spíše k liberálnímu křídlu. Závěrečná debata a oboustranně férový souboj obou kandidátů byly vrcholem sjezdu. Na obou byla vidět chuť vyhrát; formát debaty i možnost bezprostředně reagovat je motivoval k lepším výkonům. Mluvilo se o euru, migraci, jednotné Evropě, politice pro venkov i důsledcích nástupu umělé inteligence. Od Stubba všichni čekali zajímavé vystoupení, tím spíše pro ně byl překvapením skvělý výkon M. Webera. Výsledek byl jednoznačný: Weber získal 492 hlasů (80 %), Stubb jen 127 hlasů delegátů. 

 

Weber kontra Babiš a Zeman

Co Weberovo vítězství znamená z pohledu českých zájmů? Rozumí našemu regionu a zná naše problémy? Připomeňme si slova, která pronesl na sjezdu KDU-ČSL v květnu 2017: „Pan Babiš opovrhuje politiky a říká, že chce tuto zemi řídit jako firmu. Chová se, jako by tuto zemi vlastnil. Skutečný politik musí pracovat pro svou zemi, ne pro sebe. (…) Prezident Zeman na setkání s Vladimírem Putinem žertuje o likvidaci kritizujících novinářů. V Rusku jich bylo přitom od roku 1990 zabito více než 360. Takové vtipy o základních evropských svobodách by měl prezident jednoznačně odmítnout. Úřad, který předtím zastával Václav Havel, si zaslouží větší respekt.“

 

Bělobrádkovo NE populistům

Nutnost bojovat s populismem zmínil v projevu i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek: „Nemůžeme jen populisty a extremisty kritizovat a nenabízet reálná řešení. Nemůžeme ignorovat témata, u kterých nabízejí falešně jednoduchá, nereálná a absurdní řešení, ale musíme tato témata sami uchopit a řešit je lépe.“ Pokud mají křesťanští demokraté zůstat v Evropě hybnou silou, musí spolu umět diskutovat uvnitř, ale navenek být jednotní a uvěřitelní. V opačném případě nahrávají vnitřním i vnějším nepřátelům, kteří si přejí slabou či ještě lépe žádnou EU.
 

Velký ohlas vzbudilo vystoupení Angely Merkelové, která připomněla výročí 1. světové války a v hluboké pokoře vyznala odpovědnost Německa za oba světové konflikty. Tuto odpovědnost vnímá jako zodpovědnost za budoucnost Evropy, o kterou musíme usilovat všichni společně – od komunálních po evropské politiky. „Nadcházející evropské volby budou jedny z nejtěžších v historii. Nenechme se vyprovokovat k vyčleňování, šíření nenávisti či špatných a falešných zpráv,“ varovala.
 

Sjezd v Helsinkách byl pro mě především silný zážitek společenství, inspirativních osobností i společných hodnot křesťanské demokracie. Často se zdá, že je nás v české kotlině jen málo, kdo tyto hodnoty sdílíme. O to víc povzbudí vědomí, že v Evropě jde o vůdčí sílu. A tohle povzbuzení bude při přípravě na důležité evropské volby ještě třeba!
 

Markéta Filipová, zahraniční tajemnice KDU-ČSL a místopředsedkyně Mladých lidovců