Respekt č. 23 uveřejnil článek Fareed Zakaria „Čínská kybernetická špionáž představuje vážný problém pro 21. století“. Obsah článku je uveden v první kapitole této úvahy, druhá kapitola obsahuje vlastní shrnutí. Tato úvaha je určena členům Sdružení křesťanských seniorů ke studiu veřejných záležitostí.
Vladimír Putin možná jen staromódně ukazuje svaly, jako by byl ještě politikem z 19. století, čínský president Si Ťin-pching však jde o krok dál a daří se mu pohodlně kombinovat taktiku 19. a 21. století.
Začněme s rysy ze století devatenáctého. Obrovský rusko-čínský kontrakt o dodávkách plynu, podepsaný před dvěma týdny, je v reálně-politickém kontextu snadno srozumitelný. Peking už dlouho usiluje o bezpečné dodávky energie a staví tento životně důležitý zájem nad touhu potrestat Rusko za obsazení Krymu nebo posílit globální pravidla bránící agresím. Číňané ve skutečnosti chytře odhadli, že se Rusko potýká se sankcemi a je tedy více než ochotné zbavit se závislosti na evropských zákaznících. Pro Peking bylo snadné vyjednat výhodné podmínky.
Zatímco se ale veškerá pozornost upřela k energetickému kontraktu, za přečtení stojí také projev presidenta Si Ťin-pchinga v Šanghaji, kde se ve stejný den sešli představitelé obskurního uskupení asijských zemí, mezi jehož členy patří Turecko, Čína a Rusko, nikoli však Spojené státy. Hlavním poselstvím projevu byl názor, že Asie by se o svou bezpečnost měla postarat sama. Čínský president dokonce nepřímo pohrozil státům, jež by se do asijských záležitostí chtěly vměšovat. „Ten, kdo se snaží sfouknout cizí lampu, si nakonec podpálí vlastní vous“, prohlásil Si Ťin-pching. Zároveň představil čínský pohled na region, který nazýval „Asií“, a nikoli označením, jemuž dávají přednost Američané, tedy „Asie a Pacifik“. Tím chtěl naznačit, že Washington, jakožto mocnost stojící mimo region, nemá hrát v záležitostech kontinentu žádnou roli. Čínský president varoval také asijské země, aby „nevytvářely vojenské spojenectví, jež jsou namířena proti třetím státům“, jasný odkaz na země, jako Filipíny, které prohlubují vojenskou spolupráci se Spojenými státy.
Jak se s tím vypořádat:Tak vypadá obvyklá mocenská politika. Minulý týden jsme ale zároveň byli svědky intrik nové éry. Americké ministerstvo spravedlnosti formálně obvinilo pět důstojníků čínské armády a podrobně popsalo, jakým způsobem zmínění muži v posledních osmi letech prováděli průmyslovou špionáž proti americkým firmám. Americký postup nemá precedens, obzvlášť když vezmeme v úvahu, že pět čínských vojáků není možné zatknout a obvinění muži pravděpodobně nikdy neopustí Čínu
Proč k takovému kroku Američané přistoupili? Bývalý ministr obrany Robert Gates ve svém vystoupení před think tankem Council on Foreign Relations spekuloval, že důvody byly hned tři: upozornit americké firmy, aby si dávaly pozor na kybernetickou špionáž, dát Číňanům najevo, že Američany dnešní situace čím dál více zneklidňuje, a běžné obyvatele USA ujistit, že jejich vláda tento problém bere vážně.
Potíž je v tom, že nikdo nepředpokládá, že by popsaný krok mohl něco změnit. Číňané všechno rázně popřeli, dokonce prohlásili, že se čínská armáda „nikdy nepodílela na žádných aktivitách internetové špionáže“, čemuž není možné věřit. Obvinění důstojníci s největší pravděpodobností nebudou nijak potrestáni – ve skutečnosti mohou svou přítomnost na seznamu považovat za vyznamenání.
Někteří odborníci se domnívají, že míra čínské internetové špionáže se vymyká představivosti. „Jedná se o největší krádež v dějinách lidstva“, řekl mi Peter Singer z think tanku Brookings Institution a upozornil mne na jeden příklad. Spojené státy utratí asi jeden bilion dolarů za vývoj letounu F-35, zřejmě nejpokročilejšího zbraňového systému na světě. „Dnes už ale v vidíme, že některé části F-35 si našly cestu do podobného čínského letounu. Americká investice, jejímž záměrem bylo zabezpečit Spojeným státům patnáctiletý náskok, úplně ztratila smysl“, vysvětloval Peter Singer. Dodal také, že Číňané míří na všechny, od zbrojních dodavatelů až po výrobce nábytku, jejichž návrhy židlí bývají ukradeny a okopírovány během jednoho roku.
Kyberútoky jsou součástí nového, zmateného a chaotického světa poháněného globalizací a revolucí informačních technologií. V zasíťovaném a propojeném světě je mnohem obtížnější zabránit činnostem, které stírají hranice mezi vládami a soukromými osobami, národními a mezinárodními sférami, mezi krádeží a válkou. Určitě k tomu nebudou stačit tradiční mechanismy národní bezpečnosti. Všimněte si, že Washington použil právní postup (jenž bude jistě neúčinný a má pouze symbolickou hodnotu) v případu, který je zjevně otázkou národní bezpečnosti.
Rusko-čínská plynová dohoda nás upozorňuje na to, že stará dobrá geopolitika je stále při síle. V takovém světě se Washington vyzná a má své vlastní spojence a plány. Kybernetická špionáž však představuje nové pole a nikdo doopravdy neví, jak se s touto hrozbou správně vypořádat.
Shrnutí
Slovník cizích slov vymezuje kybernetiku jako vědní obor zabývající se obecnými principy řízení a přenosu informací ve strojích, živých organismech a ve společnosti. Informace v kybernetice jsou
a) údaje, hodnoty a data, která se strojově zpracovávají,
b) všechno, co nám nebo něčemu podává (popřípadě předává) zprávu o věcech nebo událostech, které se staly nebo které nastanou,
c) veličina vypočtená z pravděpodobnosti většího nebo menšího souhlasu zprávy vyslané a přijaté. Teorie informační je vědní obor zabývající se obecnými zákonitostmi vytváření, transformací a přenosu informace
Geopolitika je soubor názorů zdůrazňujících rozhodující význam zeměpisných podmínek pro vývoj společnosti, a to buď na základě představy o vládnoucím národu a rase, jimž se musí podrobit ostatní národy a na základě představy o vedoucí úloze určitého státu v rozsáhlé zeměpisné oblasti.
Do prostředí světového vlivu se dostávají nové vedoucí státy, Čína, Turecko a Rusko, zatímco moc a síla USA poklesla. V Šanghaji se schází představitelé obskurního uskupení asijských zemí, u nichž převládá názor, že Asie si musí sama upravovat své životní a hospodářské potřeby a neumožňovat nikomu, kdo není členem tohoto světadílu, aby tuto oblast ovlivňoval. Čínský president také varuje asijské země, aby se nepodílely na tvorbě vojenského spojenectví států, které je namířeno proti třetím státům. Naráží tím na aktivitu Filipín, které prohlubují vojenskou spolupráci s USA
Zakaria pak přistupuje k vlastnímu tématu svého článku, který odráží současný stav obvyklé světové politiky. Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo několik důstojníků čínské armády, kteří se dopustili špionáže proti americkým firmám. Uvedení pachatelé žijí ovšem v Číně, nelze je pohnat před soud a se vší pravděpodobností ani do ciziny nesměřují. Jejich trestný čin spočívá v tom, že se zmocnili plánu na výrobu letadla F-35, nejmodernějšího letadla na světě, jehož hodnota odpovídá obnosu asi 1 bilion dolarů, a čínská armáda a výroba již podle získaného plánu důležitou část letadla zakomponovala do výroby svého letadla. Touto průmyslovou a zbrojařskou špionáží USA utrpěla nesmírnou škodu. Čínská špionáž postihuje nejen zbrojní průmysl USA, ale i výrobu židlí.
Americký stát si je vědom toho, že v daném případě letadla nemůže doufat v nějaké odškodnění, ale chce zveřejněním tohoto případu upozornit americké firmy, aby si dávaly pozor na kybernetickou špionáž, dát Číňanům najevo, že Američany dnešní situace čím dále tím více zneklidňuje a běžné obyvatele země ujišťuje, že jejich vláda tento problém bere vážně.
Zveřejnění tohoto případu dokazuje, že způsobená škoda bude existovat dále, Číňané vše popřeli, dokonce ve své lži šli tak daleko, že popírali jakoukoliv dřívější účast na aktivitách internetové špionáže, což jim samozřejmě nikdo nevěří. Čínští pachatelé této špionáže naopak jistě byli státem dobře ohodnoceni.
Zakaria uvádí, že kyberútoky, tj. nedovolené a zločinné zneužití převodu a přenosu informací, jsou součástí nového, zmateného a chaotického světa, poháněného globalizací a revolucí informačních technologií. V propojeném světě je mnohem obtížnějším zabránit činnostem, které stírají hranice mezi vládami a soukromými osobami, národními a mezinárodními sférami, mezi krádeží a válkou. Na to nestačí ani tradiční mechanismy národní bezpečnosti.
Rusko-čínská dohoda o dodávce plynu svědčí o tom, že je stále účinná dobrá stará geopolitika. Kybernetická špionáž je novota, zatím nevíme, kam bude směřovat.
Položíme-li si otázku, proč se dostává do popředí kybernetická otázka, je to asi tím, že se řídí obecnými principy řízení a přesnou informací. Jak již bylo řečeno, informace v kybernetice jsou údaje, hodnoty a data, která se strojově zpracovávají, všechno to, co nám něco nebo o něčem podává (nebo předává) zprávu o věcech nebo událostech, které se staly nebo které nastanou, teorie informací je vědní obor zabývající se obecnými zákonitostmi vytváření, transformací a přenosu informace. Ve smyslu Zakariova článku je tedy informací onen plánek, schéma, obrazec letadla nebo jeho části, který zhotovil zbrojní útvar USA pro výrobu letadla F-35.
Kybernetika je vědní obor zabývající se obecnými principy řízení a přenosu informací ve strojích, živých organismech a ve společnosti. Toto je obecné vymezení kybernetiky. V našem konkrétním smyslu nebo lépe řečeno v čínském smyslu kybernetické špionáže se čínští činitelé zabývají principy řízení a přenosu informací, obsažených na plánku či schématu letadla F-35. Musí se zabývat „obecnými principy“, neboť tato obecnost je vyžadována kybernetickým druhem špionáže. Čína poškozuje USA krádeží nebo podplácením nějaké osoby ke spáchání krádeže plánku či schématu letadla F-35. Takže toto je skutečný čínský delikt, kterého se vojáci Číny dopustili a označení kybernetické špionáže jako „princip řízení a přenosu informací“ je jen eufemistické zastírání zločinu či morálního poklesku. Samozřejmě i jiné případy čínské kybernetické špionáže jsou jen dalšími činy okrádání.
Ale Čína ohrožuje i tradiční západoevropský systém „geopolitiky“. Slovník cizích slov vymezuje pojem geopolitiky jako soubor názorů zdůrazňujících rozhodující význam zeměpisných podmínek pro vývoj společnosti, a to na základě představy o vládnoucím národu a rase, jimž se musí podrobit ostatní národy (nacismus) nebo na základě představy o vedoucí úloze určitého státu v rozsáhlé zeměpisné oblasti. V západním světě je zaběhaný a osvědčený způsob a stav, kdy v nějaké oblasti existuje vyspělý, vzdělaný a prosperující stát, který je jakýmsi vzorem pro ostatní menší a podřadnější státy, které se k němu přimknou, především vojensky a z důvodů osobní bezpečnosti, z důvodů vlastního prospěchu. Čínské velmocenské postavení oponuje tomuto stavu, zvláště když preferovaným státem je USA, Čína si osobuje právo omezit v Asii existenci tohoto systému politického sdružování a vlivu jiných státních útvarů v celé Asii.
Zdá se proto, že Zakariův článek a jeho kritika čínského imperialismu a asijské oligarchie je plně na místě a v rozporu s řádným stavem ve světě a že je třeba se vážně zamyslit nad slovy: V propojeném světě je obtížné zabránit činnostem, které stírají hranice mezi vládami a soukromými osobami, národními a mezinárodními sférami, mezi krádeží a válkou. Určitě k tomu nebudou stačit tradiční mechanismy národní bezpečnosti. Zakariova kompetence jako politologa opravňuje k naší preventivní opatrnosti. Číňané si musí uvědomit, že ukrást cizí výrobní tajemství není obecným přenesením této informace na sebe ve svém osobním zájmu a že takovýto způsob žití není možný.
Josef Plocek