Organizátory byly Společnost Jána Kollára, Slovenský zbor evangelické církve augsburského vyznání (ECAV) v ČR a Společnost M. R. Štefánika. Mezi účastníky byli vedle předsedů a dalších zástupců všech tří uvedených organizací velvyslanec SR J. E. Peter Weiss a konzulka Zuzana Warderová a také předsedkyně SKS Lidmila Němcová a Václav Němec (jehož otec navázal v r. 1918 historicky významné přátelství s generálem Štefánikem). Moderovala tajemnice Společnosti JK Janka Haluková.

 

Kollár byl nejen významným básníkem, ale také teologem, učencem, vysokoškolským pedagogem a národním buditelem, což po úvodní recitaci z různých pohledů zdůraznili všichni tři řečníci.

 

Úryvky z Kollárovy “Slávy dcery” přednesl Viliam Paulíny. Také pro české seniory jsou Kollárovy verše připomínkou někdejší výuky českého jazyka, do jehož literární historie Ján Kollár patří:

Aj, zde leží zem ta před okem mým slzy ronícím,

někdy kolébka, nyní národu mého rakev.

Stůj, noho, posvátná místa jsou kamkoli kráčíš,

k obloze, Tatry synu, vznes se, vyvýše pohled,

neb raději k velikému přiviň tomu tam se dubisku,

jenž vzdoruje zhoubným až dosaváde časům. 

 

O významu Kollárově pro identitu Slováků i pro česko-slovenskou vzájemnost promluvil slovenský velvyslanec. V  urychleném procesu globalizace zejména mladé generace bohužel podléhají novým trendům přetrhávajícím svazky s kořeny svých národů, přičemž naopak leckde přetrvává z dřívějších dob historické nepřátelství. Kollár nebyl ani ve své době plně pochopen, jinak by se byla zřejmě čeština uchovala jako spojovací jazyk pro Čechy i Slováky (Čeština je stále liturgickým jazykem slovenských evangelíků). Východiskem v dnešních dobách by mělo být prohlubování výchovy a vzdělanosti v humanitních směrech cílené k mezinárodní spolupráci a vzájemnému porozumění.

 

Za Společnost MRŠ její předseda historik Vojtech Čelko ve svém projevu uvedl především Kollárovy myšlenky a názory pedagogické. Také biskup ECAV v ČR a zborový farář Slovenského zboru ECAV v ČR Marián Čop připomenul aktuálnost pedagogických názorů Kollárových a přednesl závěrečnou modlitbu, po níž všichni účastníci zazpívali dvě sloky písně Kto za pravdu horí.

 

Pietní shromáždění poskytlo krásný příklad stále trvajících česko-slovenských křesťanských vazeb, o které programově usiluje také SKS.

 

Podrobnější informace ZDE. Odtud převzaty tři fotografie:

1. hrob J. Kollára s čerstvě položenými věnci a květinami
2. velvyslanec SR J. E. Peter Weiss

3. fotografie účastníků shromáždění

 

Václav Němec