Idea křesťanské humanitární organizace, inspirovaná především projekty křesťanského politika první republiky Dr. Františka Noska, vznikla již v době před listopadem 1989. Její podstata spočívá v tom, že hlavním zdrojem financování humanitární činnosti je zisk z vlastních výdělečných aktivit. Realizovatelnost této ideje se ukázala v osmdesátých létech minulého století, když nová právní úprava družstevního podnikání připustila též tzv. „jiná družstva“. Mohlo se tedy uvažovat i o vzniku křesťanského družstva s humanitárním posláním. Výsledkem takových úvah byl vznik „Přípravného výboru družstva katolických věřících Concordia“ v červnu 1989 a podání žádostí o souhlas s ustavením tohoto družstva státním orgánům a církvi. Pražský arcibiskup kardinál František Tomášek souhlas udělil ihned a arcibiskupství poskytlo pro sídlo této organizace farní úřad v Buštěhradě. Souhlas státních orgánů se však podařilo získat až po listopadu 1989.
Po registraci družstva byla zahájena činnost dobrovolná (tj. členská) i profesionální (tj. zaměstnanecká). Šlo jednak o humanitární aktivity (Seniorklub s jídelnou v Praze, sociální penzion Josefinum na Tachovsku, individuální sociální služby na více místech), jednak o komerční aktivity pro jejich podporu (prodej počítačů, programování, stavební úsek, cestovní kancelář). Přitom komerční aktivity sloužily zčásti církevním a sociálním účelům. Počet členů brzy přesáhl sedmi set). Proto došlo k účelnému rozdělení na družstva Concordia Praha a Concordia Brno.
V pražském družstvu se Seniorklub s jídelnou přestěhoval do františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné a změnil se na velkou sociální jídelnu s cca 50 tis. obědů ročně a přilehlým klubem, Sociální penzion Josefinum se rozšířil a disponoval tak více než šedesáti lůžky. V oblasti komerčních činností nově vzniklo knihkupectví, v sociální oblasti se zahájila péče o imigranty z Rumunska v postupně rekonstruovaném novém objektu na Klatovsku.
Během dvacetileté činnosti se postupně rozrůstaly četné problémy – především nepříznivé legislativní úpravy, neserióznost komerčních a také nečekaně i jiných partnerů spolu s drtivou konkurencí velkých komerčních organizací. To vše vyústilo v roce 2011 v ukončení činnosti družstva s převedením většiny členů a vybraných aktivit do organizace Concordia Pax (viz dále).
Brněnské družstvo se kromě vnitřní spolkové činnosti zaměřilo zejména na výstavbu a podporu provozu sociálního penzionu Ludmila v Brně a na podpůrné komerční aktivity – obojí v součinnosti profesionálních pracovních sil a dobrovolníků z členů družstva.
Později došlo k reorganizaci utvořením občanského sdružení Concordia Bonum, dále pak transformovaného na obecně prospěšnou společnost Domov Ludmila, zatímco činnost družstva byla v roce 2015 ukončena.
Z iniciativy obou družstev Concordia vzniklo postupně i několik dalších organizací:
Concordia Pax vznikla jako občanské sdružení v roce 1991. Jejím sídlem byly původně Lidice, později Praha a v závěru činnosti Lysá nad Labem. Sdružení bylo založeno s posláním zabezpečovat ty činnosti organizací skupiny Concordia, jež by nebylo účelné provozovat multiplicitně, a ostatní činnosti Concordií podporovat a koordinovat. Po převzetí podstatné části členů družstva Concordia Praha a jeho vybraných aktivit zahrnovala činnost Concordie Pax zejména
– zprostředkování pobytových, stravovacích a dalších sociálních služeb s hlavním zaměřením na seniory a zdravotně postižené
– vydavatelskou činnost včetně prodeje publikací
– přednáškovou, informační a poradenskou činnost
– součinnost s ostatními organizacemi skupiny Concordia.
Concordia Pax byla hlavním iniciátorem vzniku obecně prospěšné společnosti Memento Lidice, provozující duchovní, humanitární a kulturní středisko Oáza, a jako spoluzakladatel byla zastoupena v její správní radě.
Podle zákona č. 89/2012 Sb. se občanské sdružení Concordia Pax v roce 2014 transformovalo na zapsaný spolek (z.s.).
Členská schůze rozhodla o ukončení činnosti Concordia Pax, z.s. dnem 31. 12. 2019.
Důvodem byl vysoký věkový průměr členů, jejichž počet se každoročně úmrtím snižoval a nové se v posledních letech nedařilo získávat. Přitom stáří a někdy i zhoršený zdravotní stav omezovaly výkonnost funkcionářů a některých dalších aktivních členů. Proto se postupně zužoval rozsah humanitárních i doplňkových komerčních aktivit.
Investiční fond Concordia Invest, a.s. se sídlem v Praze, vznikl v roce 1992 s cílem zprostředkovat členům organizací Concordia a dalším zájemcům účast v kupónové privatizaci. V posledních letech postupně všechny tyto fondy musily vstoupit podle zákona do likvidace, která u Concordie Invest dosud probíhá, avšak její závěr se již blíží. Akcionářům bude vyplacena hodnota jejich akcií, která dnes činí cca 360 Kč na jednu akcii, tj. za 70 akcií (odpovídajících celkovému objemu všech bodů obou vln kupónové privatizace) cca 25 tis. Kč. Tím se tento fond zařadil mezi nejúspěšnější fondy kupónové privatizace.
Družstevní záložna Concordia Credit se sídlem zprvu v Brně, později v Praze, vznikla v roce 1997, aby tak bylo umožněno členům organizací Concordia a dalším zájemcům aktivně se podílet na obnově sektoru drobného družstevního peněžnictví po vzoru prvorepublikových kampeliček, jejichž rozvoj velmi podporoval i v úvodu zmíněný Dr. František Nosek. Záhy po svém založení měla Concordia Credit přes 300 členů a její činnost se úspěšně rozvíjela. Bohužel v té době došlo v České republice ke krachu některých družstevních záložen. Tak vznikla k tomuto sektoru nedůvěra, jež vyústila v novou legislativní úpravu, která měla za následek povinnou likvidaci všech družstevních záložen se jměním nižším než 35 mil. Kč. Proto musila vstoupit do likvidace i Concordia Credit, přestože plnila svou funkci a hospodařila se ziskem. Činnost byla ukončena v roce 2014.
Co říci závěrem?
Dvaceti až třicetileté působení organizací Concordie prokázalo životaschopnost této koncepce humanitárních aktivit a přineslo užitek tisícům jejich uživatelů. Ukázalo se však, že měnící se legislativní a další podmínky i celkový vývoj v naší společnosti vyžadují určitou modifikaci v přístupu k této problematice. To už bude úkolem pro naše případné následovníky.
Jan Smrčina