“Prof. Dr. Andreas Khol for President“
Spolkové představenstvo Rakouské lidové strany (ÖVP) navrhlo prof. Khola 10. ledna kandidátem na dubnovou volbu spolkového prezidenta. Andeas Khol vede od září 2005 největší členský svaz ESU (305.000 členů). S ohledem na své nastávající dodatečné úkoly, předal s okamžitou platností vedení Rakouského seniorského svazu (ÖSB) své první zástupkyni Ingrid Korosec. Ta je předsedkyní seniorského svazu v hlavním městě. Prezidentka ESU prof. A. Hermans(BE) a její předchůdce v úřadě, dr. B. Worms (Německo), pogratulovali srdečnými slovy prof. Kholovi. Rozhodnutím lidové strany nominovat prof. Khola jako kandidáta na nejvyšší státní úřad, bude oceněna jeho mnohostranná činnost pro blaho země. V roce 1941 v Bergenu na ostrově Rujana (D) narozený Andreas Khol je universitní profesor, byl 23 roků poslancem Národní rady rakouského parlamentu, z toho 4 roky jejím prezidentem, a střídal se se zástupcem SPÖ v předsednictví Rakouské rady seniorů, jako akceptovaný sociální partner. Opakovaně vedl kongresy ESU a byl hostitelem ve Vídni se konající letní akademie ESU pro vedoucí pracovníky. ESU bude jeho ucházení se o prezidenta Rakouska podle sil podporovat. Andreas Khol má v současné době čtyři potvrzené uchazeče a může jich být ještě více. K přímé volbě jsou povolání všichni občané od 16 let. Funkční období trvá 6 let. H. Fisher (SPÖ) je v úřadě od roku 2004 a nesmí již nastoupit. Poprvé je v r. 2016 také příslušníkům rodiny, která Rakousku vládla, tedy Habsburkům, přiznáno právo navrhnout kandidáty.
"Bez svobody tisku není žádná demokracie"
skandovali polští a němečtí občané na shromáždění v Berlíně, proti omezení nezávislé práce medií novou varšavskou vládou. Mezi hosty a řečníky byli žurnalisté z obou zemí, reprezentanti německých a evropských žurnalistických svazů, hnutí "reportéři bez hranic" a také redaktor tohoto listu. Protesty se konaly 9. ledna - nastaly současně s protesty desetitisíců občanů v 20 polských městech. Polsko je od října ovládáno národně-konzervativní stranou "právo a spravedlnost" (PiS). Den před vstupem zákona v platnost směřovala kontrola na veřejno-právní rozhlas a televizi. V budoucnu smí být špičkové pozice obsazeny jen režimu věrnými osobami. První výpovědi v tomto časovém termínu už nastaly. V důsledku změn ve statutu ústavního soudu mají postižení málo naděje na odvolání-zrušení jejich propuštění.
Nizozemské předsednictví v radě EU
Předseda Rady EU je trvalý. V současné době je to Polák Donald Tusk, předsednictví-je především odpovědné za svolání vrcholné schůzky - a mění se dvakrát ročně. 1. ledna převzalo Nizozemsko nástupnictví po Lucembursku. Ministr zahraničí Bert Koenders, sociální demokrat, se vyslovil v parlamentu EU pro společný postup v migrační a antiteroristické politice. V jeho prioritách podle Wiener Zeitung z 2. ledna je podpora vnitřního trhu, hospodářského růstu, tvorba pracovních míst a inovace, to" aktivuje a chrání občany EU", stejně tak i do budoucna zaměřená klimatická a energetická politika. Vládnoucí liberální lidová strana pro svobodu a demokracii (VDD) pod premiérem Markem Rutte nevidí v současné době žádné "velké vize" pro Evropu. S ohledem na určené časové období do konce června termínovaného prezidentství v Radě je charakterisováno pragmatizmem. K neodhadnutelným patří výsledek na léto ve Velké Britanii plánovaného hlasování o setrvání v EU. Před tím chce premiér Cameron ještě omezit přitažlivost jeho země pro migranty.
Na duben je v Nizozemsku stanoveno refendum o asociačních dohodách EU s Ukrajinou, jehož výsledek ale není závazný. Už měsíce předkládá pravicová populistická strana PPV ("Partij voor de Vrijheid") všechny otázky daleko dopředu. Staví se jako zastánce těch, kterým přijímání uprchlíků v Nizozemsku, došlo příliš daleko.
Evropská unie seniorů přijala stranu "Christen-Demokratisch Appél (CDA) už před léty jako pozorovatele, k plnému členství buhužel dosud nedošlo. CDA, založena 1980, měla v letech 1977-1994 a stejně tak 2002-2010 ministerského předsedu a je od r. 2012 v důsledku ztrát hlasů v opozici. S 59.000 členy je dále nejsilnější stranou venkova-v EP je zastoupena pěti poslanci.
Tři náboženství. Jeden dům.
Petri-Platz je centrum prvého osídlení Berlína (zaručeného listinnou formou), přesněji řečeno:od Coelln. Odtud pochází listinná zmínka o (dvoj)městí na obou březích Sprévy z r. 1237, v listině je zmíněn farář jménem Simeon.
Na "Kollnischen Fischmarkt" stála do r. 1964 ruina ve válce zničeného Petrikirche. Byly také odkryty základy dřívější radnice a školní budovy a dokumentovány. Nyní dostane toto místo jedinečnou budoucnost. Asi po 800 letech po prvním kostele by měla vzniknout nová sakrální stavba-dům tří náboženství. Pod jeho střechou se budou nacházet kostel (nazvaný Dům modlitby), synagoga a mešita. Hlavním vchodem se přijde do modlitebny, v prvním nadzemním podlaží, přes místnost ve středu, spojující a bude mostem, bude nazývána "Lehrhaus". K použití budou také pozváni budhisté a hinduisté. Stavba bude korunována 40 m vysokou věží se skleněnou kopulí, která povede světlo dovnitř a bude průchodná, stavěno bude podle návrhu berlínské architektonické kanceláře Kuehn Malvezzi. Projekt se také jmenuje "House of One" (podle informací novin "die Kirche")
Od kde a kam ke koordinované akci
Při přijetí a ubytování utečenců došlo sice k tomu kde a kam, s tím to proběhlo, ale mezi tím probíhá vše v uspořádaných kolejích, prohlásil Dietmar Woidke, ministerský prezident německé spolkové země Brandenburg, která obklopuje hlavní město Berlín. Pro rok 2016 počítá s 30.-40.000 utečenci o které může být v zemi Brandenburg postaráno. V proběhlém roce bylo mnoho případů přátelského přijetí hledajících asyl, ale také více zásahů na ubytované.
Pro řeckého ministra pro migraci Ioannis Mouzalas je koordinované jednání států bezpodmínečné. Sólové akce vedou k nebezpečnému dominoefektu, řekl pro "Berliner Morgenpost" a dále: "Německo má v této krizi Evropy soudržnost- drží pohromadě a přispívá k tomu, že tato Evropa tímto podáním informací, nepadne do středověku". To že země přijala téměř 90 procent všech utečenců, zaslouží uznání. Mouzalas, gynekolog, je zakládajícím členem pomáhající organizace "Lékaři světa" a má podíl na 25 nasazeních v zahraničí-mezi nimi v Afganistanu a "IS" obklíčeném městě Kobane. Upřednostňuje položit stavidla na tureckých pobřežích a bránit utečence před tím, aby nasazovali svůj život. Když jsou lidé již jednou na moři je "etické, podle mezinárodního práva a politicky není žádné jiné právo volby,než je zachránit".
"Mnoho času už víc nemáme"
Mělo-li by to jít podle prof. H. J. Schnellnhubera (D), musí dekarbonisace světového hospodářství, tedy využívání uhlí k získávání energie, celosvětově úplně úspěšné nastat do poloviny tohoto století. Pařížské dohody o klimatu z r. 2015 oceňuje potsdamský výzkumník klimatu jako průkopnické. Opatření jednotlivých zemí, index INDCs, stačí však současně jen k ohraničení vzestupu teploty o 2,7 stupňů- místo zavazujících 1,5 až 2,0 stupně. V Paříži učiněná dohoda obsahuje kontrolní mechanizmus a koncipuje transparentní redukci emisí. Tento, také v USA vyučující vědec, vyslovil v jednom vyjádření pro noviny "die Kirche" ze 3. ledna, že také ve spolkové zemi Brandenburg už 150 let provozovaná těžba hnědého uhlí nemá žádnou budoucnost "bylo by to jedině tehdy, že by bylo zcela klimaticky neutrální využití". Ještě má lidsvo v rukou zabránit sebezničení, ale: "Mnoho času už nemáme".
S posledním vlakem uhlí z povrchového dolu Cottbus-sever byla v Dolní Lužici (Německo) 23. prosince zahájena nová a zřejmě asi konečná kapitola těžby hnědého uhlí a získávání energie z fosilních paliv. Švédský koncern Vattenffal se odděluje od svých uhelných skupin v Lužici, ke kterým patří ještě čtyři povrchové doly (z dřívějších 17). Jestli se jim zdaří prodej, lze pochybovat. Současně je v tomto kdysi tak charakteristicky jistém hospodářském odvětví kolem Cottbusu (povrchové doly, elektrárna Jänschwalde) činno ještě 750 osob. Obyvatelstvo má naději v zaplavení dřívějších uhelných polí, čímž se strukturálně slabý Cottbus se svým "Baltským mořem", stane budoucím největším vnitrozemským jezerním územím v Německu a dostane půvab pro ty, kdo budou hledat rekreaci. V okolí Guben (Německo), na německo-polské hraniční řece Nise bojují obyvatelé Kerkwitz Atterwasch a Grabko už roky proti plánovanému odbagrování svých domovů. Jsou podporováni polskými sousedy. Mezitím jsou ale také starosti s plány pro povrchový důl na polském břehu v prostoru Gubin/Brody, který má být uveden do provozu 1. ledna 2030.