Vzpomínka Jana Kasala
"Napsat něco hezkého o Františku Reichlovi není vůbec těžký úkol. Těžké je jeho aktivní a naplněný život přiblížit na několika řádcích. František byl mnohé – manžel, otec, křesťan, františkán, poutník, politik, vědec, manažer, organizátor, cestovatel… a určitě to není zdaleka všechno. Úplně nejdůležitější je, že všechno dělal vždy s plným nasazením a dobře. A vždycky s dobrou náladou a sobě vlastní vlídností.
Členství v lidové straně za minulého režimu nepřinášelo žádné výhody. František však svým zápalem dokázal i v oné obtížné době a navzdory kolaborujícímu vedení využít svých schopností pomáhat lidem. Není proto divu, že se postupně stál blízkým spolupracovníkem otce kardinála Tomáška a pomáhal naplňovat některé jeho vize. Pořádání dnes už legendárních každoročních poutí z Levého Hradce na Velehrad dalo vyniknout jeho organizačním schopnostem a umožnilo mu vtáhnout do tohoto projektu řadu bratří a sester z lidové strany. Tyto zkušenosti pak mnozí mohli uplatnit i při památném velehradském setkání v roce 1985, jak za to posléze poděkoval i sám pan kardinál. Kdo se osvědčí nad málem, nad mnohým je ustanoven, a tak to platilo i o Františkovi – po pořádání malých poutí se stal hlavním organizátorem římské pouti ke svatořečení Anežky České v listopadu 1989. Mezitím se ovšem děly věci i v samotné lidové straně, s komunisty kolaborující vedení postupně ztrácelo půdu pod nohama a od poloviny osmdesátých let se formoval tzv. Obrodný proud, který si vytkl za cíl kromě výměny neudržitelného vedení také odstranit z Ústavy článek o vedoucí úloze KSČ a vytvořit podmínky pro svobodné volby. František samozřejmě ani u této aktivity nemohl chybět, a tak se stihl pár dní po návratu z Říma spolu s dalšími účastnit parádního obsazení sekretariátu lidové strany a vyobcování kolaborujícího vedení. Delegáti přelomového ústředního výboru ho poté 27. listopadu zvolili místopředsedou obrozené lidové strany. Nebylo proto velkým překvapením, když se vzápětí stal nejprve ministrem a poté i místopředsedou federální vlády.
Zde je na místě připomenout určitou analogii. František byl po dlouhá léta spolupořadatelem každoročních setkání u hrobu Františka Noska v Poříčí nad Sázavou. Stejně jako dr. Nosek byl František Reichel františkán, místopředseda Československé strany lidové a ministr československé vlády. A na všech pozicích se snažil prosazovat dobré věci. Navíc na rozdíl od mnoha dalších po odchodu z vrcholové politiky pracoval neúnavně dál a nebál zapojit ani do komunální politiky. Řadu let dokonce vykonával v dresu lidové strany funkci starosty.
Z odchodu Františka Reichla jsme smutní. Ale nemusíme být smutní příliš. Máme totiž velkou naději, že jsme v něm získali významného přímluvce u Nejvyššího Předsedy."
autor článku je Ing. Jan Kasal, bývalý předseda KDU-ČSL a poslanec
Osobní vzpomínka Dr. Václava Roubala
Letošní listopadové setkání terciářů OFS u sv. Anežky se konalo na obvyklém místě - v učebně náboženství v kostele sv. Anežky na Spořilově - dne 19. 11. 2020 od 16-ti hodin. Od 18-ti hodin se konala bohoslužba. Té se zpravidla zúčastňují také terciáři. Mezi účastníky mše sv. byl také Dr. František Reichel, a jak se ukázalo, viděli jsme se s ním na tomto světě naposledy…
Rád bych se podělil o svůj zvláštní zážitek:
V noci ze čtvrtka 19. 11. 2020 na pátek 20. 11. 2020 jsem měl k ránu sen. V zářivém osvětlení jsem uviděl elegantně oblečenou postavu pana Dr. Františka Reichela, jehož vlídný výraz vyzařoval mír a pokoj.
Tentýž den, 20. 11. 2020, po večerní mši sv. v kostele sv. Anežky na Spořilově, jsem se dozvěděl od vedoucí našeho společenství OFS, tedy od vedoucí sestry paní JUDr. Marie Myslilové, že dne 20. 11. 2020 ráno náhle zemřel pan Dr. František Reichel, člen našeho františkánského společenství.
Jestliže domýšlím svůj sen o setkání s bratrem Františkem, pak mám za to, že i jeho slavnostní oblečení bylo z důvodu jeho cesty do Božího království.
autor článku je dr. Václav Roubal, čestný předseda SKS