Po skončení Gymnázia (11-ti leté stř. školy) ve Strážnici jsem se přihlásil na Vysokou školu – lesnickou fakultu do Brna. Ale soudruzi z obce Lipov okresu Hodonín poslali kádrové materály, aby mě tam nepřijali, že můj táta byl kulak a maminka chodí ráda do katol. kostela. My soudruzi chceme, aby nastoupil jako účetní do JZD.
Tuto nabídku jsem odmítnul a prohlásil jsem, že budu rukovat do Základní vojenské služby, protože je mě už 20 let. Šel jsem na Voj. Správu do Veselí nad Moravou, že na podzim r. 1956 narukuju do Základní voj. služby. Netušil jsem však, co mě ta vojenská služba udělá a jaké nesrovnalosti mě čekají.
Po 2.sv.válce se na Moravské Slovácko vracely staré folklorní zvyky z 1.republiky.Tak, když jsem pak rukoval zač. listopadu 1956, tak tam pro mě v obci Lipov k našemu rod.domku přijel kočí se 2 koňma a se žebřiňákem, kde potom nastoupili další 2 nastávající vojáci, kteří jsme se zpěvem lidových písniček odjížděli na hřiště do Veselí n/mor. před jeho nádraží, kde byl sraz všech rukujících nastávajících vojáků. Tam jsme nastoupili do dvojřadu, kde nám voj. důstojnicí sdělili, kam vlakem budeme odjíždět a do kterých kasáren potom půjdeme.
Z Veselí jsme pak odjížděli vlakem a někteří rukující chlapci jeli do Liberce, kde jsme byli ve Voj. kasárnách ve Vojenském přijímači, kde jsme strávili měsíc a odtud jsem byl přemístěn do Tryskového letiště v Žatci, kde jsme hlídali jako vojáci přistávací plochu a hangáry.
Po několika měsících voj. Základní služby jsem byl však přeložen do kasáren u obce Zdiby u Prahy, kde byli umístěny Vojenské radary, které chránily hlavní město Prahu. Mě však velitel posádky hned poslal do Technických praporů do obce Dolní Chabry, abych tam pracoval jako dělník na výstavbě rodinných domků pro důstojníky těchto kasáren.
Když mě zákl. voj. sl. za 5 měsíců pomalu končila, tak jsem asi 2-3měsíce před jejím končením požádal v kasárnách o 4 denní propustku, abych mohl navštívit děkanát Vys. školy lesnické v Brně a zeptal se jich, proč mě před 2 lety nepřijali.
Po dlouhé cestě do Brna jsem dojel na Fakultu. Paní, která tam seděla, řekla: pojďte kousek stranou, abych neměla nějaké pracovní problémy, jdu pro kádrové materiály do vedlejší místnosti, za chvilku mi šeptala, Váš tatínek byl kulak a nechtěl vstoupit do JZD a maminka chodí do katolického kostela. Proto jsme Vás nepřijali. Můžu Vám poradit, tady máte přihlášku na vysokou školu. Musíte ji vyplnit a požádejte velitele pluku, aby ji podepsal. Když podepíše, tak Vás přijmeme. Poděkoval jsem a odešel.
Přijel jsem zpátky do Zdib u Prahy a hned druhý den jsem šel za velitelem pluku. Říkám: s. veliteli,včera jsem byl na les.fakultě v Brně, kde mě soudružka sekretářka dala přihlášku na VŠ s tím, že když mě ji jako Velitel pluku podepíšete a dáte tam razítko, tak budu přijat. Velitel šel do vedlejší místnosti pro kádr.materiály, za chvíli příjde a říká:To je původ, to je hrůza,Váš tatínek byl kulak, nechtěl do JZD a maminka chodí do kostela.Já mu říkám: s. Plukovníku dovolte mi odejít. On nato: stůj, teď ti ale sdělím věci, které nesmíš sdělit nikomu. Kdybych se ale dozvěděl, že to někomu řekneš, tak bych tě zastřelil. Já jsem stejného původu jako Ty, ale vstoupil jsem do KSČ a teď jsem plukovník. Kde tu žádost máš? Máte ji před sebou, odpovídám. On ji vzal, podepsal, dal tam razítko a podal mi ji. Druhý den odeslal jsem přihlášku na fakultu. Asi za týden jsem dostal dopis, že mě přijali na lesn. Fakultu v Brně a v listopadu 1958 jsem nastoupil na VŠ do Brna.
Po několika měsících jsem také vstoupil do Cimbálové muziky Javorina, která patřila pod VŠ zemědělskou a lesnickou v Brně , kde jsem hrál na housle většinou v Mikulově, Znojmě, Brně a ve Valticích.
Po 5 letech studia jsem promoval jako lesní inženýr a kádrovačka mě dala umístěnku do Teplic v Čechách.
Po několika letech jsem nastoupil do pěv.spolku Sev.učitelů v Mostě, s dirigentem Aloisem Škarkou, ředitelem ZŠ Most, zpíval jsem 50let a procestoval nejen Čechy ale i Západní a Východní Evropu, kam nás ministerstvo kultury posílalo.
Ing. Martin Kolacia