Pro mne návštěva vyvolala vzpomínku na  vznik Československa v r. 1918 v dějinných souvislostech. První světová válka skončila a změnila mapu Evropy, na rozpadlých říších vznikaly nové státy, měnily se hranice. Otevřela se cesta k jejich národní emancipaci, ale i k revolučním pokusům o nastolení nového společenského řádu. Geopolitické změny probíhaly na celém světě, byly poražené i vítězné mocnosti, každá se svými zájmy a cíli.  Ve své úvaze chci pouze připomenout významnou osobnost císaře Karla I., kterou souhra okolností  vynesla do pozice prvého muže v Rakousko-uherské monarchii.
 
Kolo osudu se točilo, císař František Josef I. zůstal po smrti syna Rudolfa bez potomků. Následník trůnu František Ferdinand d´Este a jeho česká choť byli obětmi atentátu v Sarajevu v r. 1914  a tento čin se stal záminkou vyhlášení války v Evropě, která brzy přerostla ve válku světovou. Po smrti Františka Josefa I. v r. 1916 se stal císařem Karel z jiné habsburské větve, který  jako mladý důstojník prožil určitou dobu na zámku v Brandýse nad Labem. V době nástupu na trůn byl již ženatý s  princeznou Zitou bourbonskou a měl několik dětí. Stihl korunovaci králem maďarským, jako český král Karel I. zůstal nekorunován. Jako upřímně věřící křesťan si uvědomil zbytečnost dalšího pokračování války a prostřednictvím svého francouzského švagra dokonce navázal tajná předběžná jednání s protivníky. Po kapitulaci byl ve Vídni sesazen  a přinucen k emigraci do Švýcarska. Pokusil se o udrženi trůnu v Uhrách, ale tato epizoda skončila nezdarem a Karel byl s celou rodinou vyhoštěn do města Funchal na Madeiře. Tam v r. 1922 na následky španělské chřipky zemřel. Je pochován v kostele Nanebevzetí Panny Marie na hoře Monte, kam se dostanete lanovkou a odkud uvidíte celý Funchal. Velká socha Karlova před kostelem a skromná rakev uvnitř nám připomínají tragickou osobnost, která za své bohulibé úmysly i příkladný rodinný život byla nedávno katolickou církví blahořečena.