Vážení spoluobčané, chci vás oslovit jen zřídka. Nepatřím k těm, kdo komentují skoro všechno a trpí potřebou se zviditelňovat. V poslední době však došlo k řadě zásadních událostí a psal jsem vám několikrát brzy po sobě. Minulý týden se objevila zpráva, která upozorňovala na skutečnost, že Praha je logistickým centrem prodeje umělým oplodněním získaných dětí. Zde mlčet nesmím. Protože souběžně proběhla aféra s přednáškou o transgenderismu na pražském Arcibiskupském gymnáziu, pojednám o obou problémech. Jejich společným jmenovatelem je nepřirozený zásah do lidského těla. U druhé záležitosti vím bezpečně, že proběhla a jak. U prvé, jak dobře vím, může být vše nebo zčásti výmyslem novináře. Při dnešním stavu médií to tak může být. Ověřit uvedená tvrzení není v mých silách. Zpráva ovšem vyšla a nelze než s ní pracovat.
Zpráva oznamovala toto: Naši detektivové (nutně šlo o členy BIS) již před dvěma roky upozorňovali, že na východní Ukrajině odborník, po mém soudu ruského jména, organizuje na své klinice prodej zmíněných dětí. Nejprve přijde zakázka. Následně je získána chudá, zdravá Ukrajinka, s níž je uzavřena smlouva. Dotyčná neví, kdo stojí na druhé straně smlouvy, protože ji podepisuje zprostředkovatel. Tím je výše uvedený odborník, který je šéfem soukromé kliniky zaměřené na reprodukci. Klinika běží přesto, že její majitel je na Ukrajině trestně stíhán. Zmíněná nemocnice zajistí, aby těhotná žena porodila v Praze nebo v ČR. V krátké době po porodu, kdy je zjištěno, zda je dítě zdravé, přijede objednatel a převezme si je. Kam je dítě odvezeno, není jasné, ale ví se o destinacích v Norsku, Švédsku, Británii, USA a často v Číně. Zato je bezpečně jisté, kdo jsou kupci. Jde výhradně o mužské homosexuální páry a občas o osamělé muže. Lze se oprávněně domnívat, že to jsou pedofilové. Důvodem, pro který bylo ohlášení předáno Ministerstvu vnitra byl fakt, že ČR nemá legislativu, podle níž by mohla být tato činnost kriminalizována. Naštěstí se článek z minulého týdne dostal na stůl současného ministra vnitra Víta Rakušana, který oznámil, že se bude rychle a usilovně zajišťovat potřebné. Další postup je věcí kriminalistů. Bylo by si přát, aby vyšetřování nebylo narušeno nebo dokonce skončeno tím, že v této kauze budou figurovat významné veřejné osobnosti jak u nás, tak v zahraničí.

Tak leží fakta. Nyní bych se zabýval zvrhlým zločinem jako takovým. Jde o celou řadu nepopiratelných skutečností. Všichni vědí, že jsem katolický kněz. Právě proto budu usilovat o jasné odlišení obecně platných věcí a náboženského postoje k nim. Jedná se o tyto momenty:

1. Ještě před začátkem akce je rozhodnuto, že dítě nebude mít matku. Je to tvrdý celoživotní trest. Všichni známe osudy dětí, které v nejútlejším dětství nějakou osudovou ranou o svou maminku přišly.

2. Je nutné připomenout, že manželství není dáno jen náboženskými předpisy, ale vyplývá z biologické podstaty pohlavního vztahu, který lidská společnost kultivovala a posléze ho právně určila. V manželství musí nutně vystupovat žena a muž. Latinský název pro manželství, totiž matrimonium, mluví výslovně o ženě-matce. To dotvrzuje 1. bod.

3. Objednatelem je žádáno zdravé dítě určitého pohlaví, je však možno žádat i o určitou rasu a barvu vlasů. Pokud se zjistí, že je i jen pravděpodobné, že by dítě mohlo být sebeméně poškozeno, je odstraněno umělým potratem. Totéž je provedeno také u zcela zdravých jedinců, kteří nesplňují určené podmínky. Je přitom jedno, zda ke zjištění dojde ještě před usazením embrya nebo těsně po něm (obojí se v legálních případech dělá na výslovnou žádost matky), nebo běžnými metodami cca na konci třetího měsíce těhotenství. Nadbytečná embrya jsou zamražena a použita k výzkumům eticky sporným, nebo pro tyto účely prodána.

4. Za zvrhlé je třeba označit dále to, že o celém procesu je sepsána smlouva, za jejíž nedodržení může být náhradní matka postihnuta. Ve smlouvě se zavazuje zboží dodat, přijmout všechna zdravotní nebezpečí v době těhotenství i po něm. Mezi nimi je i možnost sterility. Sterilita by jí pak znemožnila přirozené otěhotnění po založení vlastní rodiny.

5. U dítěte nebude známo nic o jeho genetickém základu, což mu znemožní důležitou cestu k sebepoznání a negativně ovlivní jeho osobnostní růst. Může tak z něho vyrůst např. člověk s trvalou poruchou osobnosti, popř. zločinec.

6. Námitku, kterou vznesl JUDr. Eichler, že umělé oplodnění se běžně provádí u rodin, které jiným způsobem nemohou získat dítě, je nepřijatelná drzost. V takovém případě má dítě oba rodiče, kteří žijí ve spořádané rodině. Vajíčko je z matky a sperma z otce daného dítěte. Jedná se o pochopitelný způsob, který také nikomu nevadí, kromě snad pár jedinců, kteří se striktně drží učení církve. Není však znám případ, že by někdo veřejně kritizoval nějaký manželský pár. Co ovšem je nutné říct, je, že v žádném případě nelze mluvit o právu rodičů mít děti. Dítě jednoduše nelze vlastnit. V dané oblasti mají práva pouze děti, které mají právo na matku a otce. To, že se toto právo při tragické události nenaplní, je jiná věc. Rozvod rodičů samozřejmě spadá mezi tragické události.

7. Konečně je třeba zásadně odmítnout obchod s lidmi. Jde o novodobý trh s otroky. U nás se proti němu v 11. stol. nesmlouvavě postavil sv. Vojtěch, když byl upozorněn, že v Praze je nejzápadnější trh tohoto typu, a již v 10. stol. sv. Václav, který křesťanské otroky vykupoval.

Druhým problémem jsou stále častější přednášky aktivistů LGBT na středních školách o výhodách transgenderismu. Před nebezpečím tohoto hnutí jsem varoval vícekrát. Dnes především na adresu obětí nátlaku a jejich okolí uvedu několik poznámek:

1. Po provedení změny se muži nestanou opravdu ženami a obráceně. Mnohé zůstane. Především danost původního pohlaví vepsaná do každé buňky. Při změně na ženu zůstává původní postava, vyšší svalová síla, velikost srdce atd. Aféry z toho vzniklé ve sportu jsou všeobecně známy. Pokud se někdo necítí být ve správném těle, je třeba změnit jeho vnímání, nikoli zmrzačit mu tělo. Jde o známé sebepřijetí, které je v daném případě významně obtížnější.

2. Při propagaci transgenderismu se vůbec nemluví o jeho velké nákladnosti, zdravotních rizicích a psychologických změnách, které způsobují závažnou, až i úplnou izolaci a zmatek v otázce identity. A pak hlavně o tom, že téměř u 40% končí změna pokusem o sebevraždu a v 15% z celého počtu se pacientům podaří.

3. Velké nebezpečí je v tom, že transgenderismus je považován za všelék na různé poruchy, které téměř všechny vznikají z traumat v dětství, jako jsou deprese, autismus, poruchy osobnosti a také jako obrana proti zneužívání. Všechny zmíněné problémy je třeba řešit jinak, neboť se nezmění, ale naopak narostou. Zneužívání ovšem není dále možné. Nicméně i zde je třeba postupovat jinak. Jde o trestný čin, který je nutno ohlásit policii a ne couvnout do sebepoškozujícího činu.

4. Transgenderismus nesporně působí vytlačování a postupnou marginalizaci biologických žen, což je podstatně závažnější než u mužů.

5. Naše zákonodárné sbory by si měly uvědomit, že školy a další veřejné instituce nemají právní možnost se proti přednáškám LGBT bránit. Nebezpečí je přitom velké, protože mladiství posluchači o věci nejsou poučeni.

6. Konečně je třeba upozornit, že LGBT je rozvratnou pátou kolonou a v době řešení problémů spjatých s válkou na Ukrajině prožívá zlaté časy, kdy se o ně nikdo nezajímá, a plně jich využívají.

Na závěr vám poděkuji za pozornost, a zvláště za to, když o textu budete uvažovat. Sám nevstoupím do žádných debat, protože jsem udělal, co považuji za svou povinnost. Když z textu něco přijmete a budete z něho mít užitek, budu jistě rád. Pokud ne a navíc vás rozčílí, nemohu nic dělat.

S úctou a pozdravem

Prof. PhDr. Petr Piťha