"Nezavrhuj mě v mém stáří" (srov. Žalm 71,9). Tato prosba ze Žalmu 71 je tématem 4. světového dne prarodičů a starších lidí, který pořádá Dikasterium pro laiky, rodinu a život a vybral ji osobně papež František. Ve svém poselství, zveřejněném 14. května 2024, adresáty ujistil, že "Bůh své děti nikdy neopouští, nikdy". Starší lidi označil za "pevný základ", na němž mohou spočívat "nové" kameny, aby se společně podílely na stavbě duchovní budovy (srov. 1 Petr 2,5)."

V Bibli lze nalézt jak "jistotu Boží blízkosti v každé životní etapě, tak strach z opuštěnosti, zejména ve stáří a v časech bolesti", píše papež František. A tato slova podle něj odrážejí zcela zjevnou skutečnost. "Až příliš často je osamělost bezútěšným společníkem životů starších osob a prarodičů," přiznává Svatý otec. "Důvodů této osamělosti je mnoho," pokračuje papež a dodává, že na mnoha místech, především v chudších zemích, se starší lidé ocitají sami, protože jejich děti jsou nuceny emigrovat. Situaci starých lidí, kteří zůstali ve svých válkou zničených zemích, popisuje jako "jediné známky života v oblastech, kde, jak se zdá, vládne opuštěnost a smrt".

Papež odsuzuje víru některých místních kultur, kde jsou starší lidé "podezíráni z čarodějnictví, které vysává životní energii mladých", a jsou tak obviňováni z ran osudu, které postihují mladé. Dodává, že obvinění, že starší lidé 'okrádají mladé o jejich budoucnost', je v dnešní době přítomno všude. Objevuje se podle Svatého otce pod jinými záminkami i v nejvyspělejších a nejmodernějších společnostech.

"Výše citovaný žalm hovoří o spiknutí, které obklopuje život starších lidí," píše papež a vysvětluje, že jejich opuštěnost není náhodná nebo nevyhnutelná, ale je plodem rozhodnutí – politických, ekonomických, sociálních a osobních, která neuznávají nekonečnou důstojnost každého člověka, která přesahuje všechny okolnosti, stavy a situace, s nimiž se člověk může kdy setkat. 

Svatý otec lituje, že v dnešní době mnoho žen a mužů hledá osobní naplnění v životě co nejvíce nezávislém a odloučeném od ostatních lidí. "Přechod od 'my' k 'já' je jedním z nejzřetelnějších znamení naší doby," píše pontifik. "Samota a opuštěnost se staly opakujícími se prvky v dnešní společenské krajině," přiznává papež. 

Svatý otec dále cituje příběh Naomi z knihy Rút. Zestárlá Naomi naléhala na své dvě dcery, aby ji opustily a vrátily se do svých rodných měst a domů. Naomi se považuje za přítěž a považuje za lepší ustoupit stranou. Jedna z jejích dcer udělá, co jí matka navrhne. Druhá, Rút, "neopouští Naomi a k jejímu překvapení jí říká: 'Netlač na mě, abych tě opustila' (Rút 1,16), Rút se nebojí zpochybnit zvyky a zakořeněné vzorce myšlení," dodává Svatý otec. 

Poselství Františka končí výzvou: "Místo sebestředného postoje, který vede k osamělosti a opuštěnosti, ukažme raději otevřené srdce a radostnou tvář mužů a žen, kteří mají odvahu říci 'neopustím tě' a vydat se jinou cestou." A předává své požehnání a modlitby "vám všem, milí prarodiče a starší lidé, a všem, kteří jsou vám blízcí".

Zdroj: Vatican News, anglická sekce